Historie Sboru dobrovolných hasičů ve Ždírci nad Doubravou

Protože nebyly dochovány písemné podklady o založení sboru, bereme za věrohodný počátek vzniku hasičského hnutí v naší obci zápis z Pamětní knihy obce Ždírecké vedené kronikářem panem řídícím učitelem Antonínem Kolářem. Dochovala se též kopie „Protokolu" sepsaného na schůzi členů zakládajícího se hasičského sboru ve Ždírci nad Doubravou ze dne 15. ledna 1905 za příčinou provedení volby činovníků sboru.

V pokladní knize sboru se nachází další zmínka a to z roku 1935 o vydání při oslavě 30. výročí vzniku sboru dobrovolných hasičů. Tuto pokladní knihu velmi dobře vedl od roku 1927 do roku 1945 bratr Jan Daniel, rolník statku naproti staré poště. Dále se dochoval tzv. Lístek členský vydaný roku 1905, který byl předáván členům sboru.

Dalším dokladem o založení sboru je vzpomínka pana Bohuslava Mísaře (nyní p. Štěpán - vedle Pochopů), který ze svých vzpomínek a zápisků napsal řadu důležitých informací o začátcích „hasičů" ve Ždírci. Ve svých poznámkách uvádí, že prvním velitelem byl pan Leopold Smíšek - kovář, zástupcem velitele pan Josef Sotona - obchodník, jednatelem pan Otto Vaniček z č. p. 20 a pokladníkem pan Antonín Dočekal z č. p. 56.

Do nově založeného sboru se přihlásilo 20 ždíreckých občanů především živnostníků, rolníků, dělníků a dalších 20 občanů jako přispívajících. Při založení měl sbor k dispozici malou ruční dvoukolovou stříkačku. Později byl vybaven velkou ruční stříkačkou od firmy Smejkal Slatiňany. Tato velká stříkačka musela být tažena koňský potahem a tak v případě požáru se místní sedláci střídali při dopravě stříkačky k ohni.

První hasičská zbrojnice, na které byla umístěna zvonička, stávala mezi domem pana Jana Kárníka a dnešní dílnou Blechových. Tato zbrojnice sloužila až do roku 1945, kdy byla 9. května při bombardování Ždírce zničena. Při náletu došlo ke ztrátě a shoření všech písemností a dokladů o založení a činnosti sboru až do roku 1945. Při této události přišel o život tehdejší starosta sboru bratr František Daniel a těžce zraněn byl bratr Jaroslav Mísař (amputace levé ruky).

Od počátku vzniku sboru si na svou činnost i vybavení museli členové sboru vydělávat sami, a tak činnost sboru byla poměrné pestrá. Neomezovala se jen na činnost hasičskou, ale byly pořádány různé zábavy a velmi oblíbené hasičské plesy, které se s malou přestávkou staly tradicí až do současnosti. Hasiči hrávali též v zimním období ochotnické divadlo. Z výdělku těchto kulturních akcí financovali svoji činnost. Od státní spořitelny v Krucemburku si v minulosti vypůjčili 25 000 Kčs na zakoupení nového jeviště a židlí do divadelního sálu u Lázničků.

Velkou událostí v životě hasičského sboru bylo zakoupení motorové stříkačky od firmy Stratílek, Vysoké Mýto v roce 1936.

Během II. světové války byla kulturní a společenská činnost sboru velmi omezena. Činnost hasičská spočívala zejména v povinné účasti na nočních požárních hlídkách, které po dobu války organizoval na základě rozkazů okupantů obecní úřad. První akce hasičů proběhla ihned po skončení leteckého náletu 9. května 1945, kdy museli hasit hořící domy se stříkačkou, která byla naštěstí během náletu zachráněna. S likvidací požárů pomáhali i hasiči z okolních obcí.

Hlavním úkolem hasičů bezprostředně po válce bylo postavit novou hasičskou zbrojnici. Ta byla postavena z dřevěných pontonových dílů, které byly pozůstatkem po německé armádě. Zbrojnice sloužila až do roku 1971, kdy byla v akci "Z" vystavěna nová zděná požární zbrojnice sloužící dodnes. Stará dřevěná budova zbrojnice byla využívána ještě donedávna jako sklad různého materiálu města a sboru a zvonička u této zbrojnice je v provozu dodnes. Po vybudování nového areálu u ČOV u řeky Doubravy po roce 2006, kde hasiči s přispěním města postupně vybudovali své nové zázemí pro sportovní, ale i společenskou činnost, přestěhovali se z této staré zbrojnice do nově postavené provozní budovy hasičského cvičiště a stará zbrojnice byla pronajata soukromému subjektu, avšak bez historicky vzácné a stále funkční zvoničky.

Stavbou nové zbrojnice byl splněn dlouhodobý sen ždíreckých hasičů o lepším prostředí pro svou činnost, uskladnění hasičské techniky a dalšího vybavení. Stavba byla prováděna brigádnicky a především při hrubé stavbě odpracovali hasiči mnoho brigádnických hodin. Významným pomocníkem byla pomoc mechanizace VČDZ Ždírec a především pomoc stavební skupiny místního JZD při dokončovacích pracích. Budova hasičské zbrojnice byla řešena jako jednopatrová, kde přízemí bylo určeno pro hasičské potřeby a první patro pro potřeby obce, kde se během let vystřídalo kadeřnictví, holičství, sběrna čistírny, lékařská, zubní a dětská ordinace, prodejna počítačové techniky a centrum pro rodinu.

Dalším velkým problémem ochrany před požáry bylo zajištění požární vody. Proto v roce 1965 byla z bývalé obecní sádky (Bělouškovi) vybudována požární nádrž o rozměrech 45x38 m.

V roce 1982 byla díky dotaci České státní pojišťovny, významné pomoci Východočeských dřevařských závodů, JZD, Státních lesů, ale především zásluhou hlavních organizátorů rekonstrukce br. Zdeňka Mühlfaita, Bohuslava Čepla a velké aktivity brigádníků, především z řad hasičů, provedena úprava nádrže a to zabetonování dna, terénní a sadové úpravy okolí nádrže a opatření příjezdové komunikace. Že tato akce byla prospěšná pro město a především pro mládež bylo nejlépe vidět v teplých letních dnech, kdy byla nádrž využívána jako koupaliště a v zimě, jako kluziště. Pro hasiče to každý rok znamená, že nádrž musí před letním obdobím vypustit a řádně vyčistit.

Jak bylo zmíněno, tak v letech 2006-2012 byla z důvodu již nevyhovujících prostor ve staré hasičské zbrojnici pro skladování materiálu, ale hlavně z tlaku mladých hasičů na zajištění adekvátního prostoru, pro své nejen sportovní aktivity, vybudováno nové hasičské cvičiště s provozní budovou. Při výstavbě těchto prostor bylo odpracováno i ze strany hasičů mnoho brigádnických hodin. Vzhledem k současným společenským aktivitám sboru byl tento prostor posléze využíván i pro tyto účely a v současné době za přispění hasičů je k tomuto účelu velmi slušně přizpůsobeno a vybaveno i zázemí, kde se bez problému konají hasičské soutěže pro dospělé a děti, tradiční pálení čarodějnic, Ždírecký okruh, Dětský den, různé slavnosti aj.

Při ohlédnutí za činností hasičského sboru je nutno se zmínit o rozvoji hasičské techniky. Jak již bylo dříve vzpomenuto, sbor byl postupně vybaven ručními stříkačkami a později motorovou stříkačkou. V roce 1958 bylo získáno starší požární vozidlo americké výroby Lincoln, které bylo později nahrazeno autem Praga RN se zabudovaným čerpadlem. Do nové zbrojnice byla získána starší cisterna na podvozku Praga V3S, motorová stříkačka PS 12 a postupně požární automobil Avia 30 se stříkačkou PS 12 a potřebným vybavením. Později byla Cisterna Praga V3S nahrazena cisternou CAS 25 na podvozku Škoda RT 706. Dále byl pořízen pojízdný 12 m žebřík a další potřebné vybavení pro dobrou práci hasičů, jako osobní vysílačky a podobně.

Během roku 1993 byla z prostředků Obecního úřadu zrekonstruována nová hasičská klubovna, která vznikla v místnosti za garážemi a s tím byla i témže roce zahájena přístavba na jižní straně zbrojnice - nová velká garáž, sociální zařízení a kuchyňka. Přístavba byla dokončena začátkem roku 1995 a Obecním úřadem byla zakoupena starší, v té době moderní, cisterna K25 LIAZ 101-180 ze Slovenska, která po letech služby dostala v roce 2012 rekonstrukci nástavby. V roce 1999 byl sbor vybaven 1 radiostanicí ve zbrojnici, 2 mobilními ve vozidlech a 4ks kapesních stanic pro potřeby spojení velitelů a strojníků u zásahu.

V roce 2006 byla nahrazena dosluhující milovaná AVIA 30 vozidlem Peugeot Boxer zakoupeným od místního podniku Stora Enso. Toto vozidlo bylo do té doby používané pouze na přepravu osob, ale nebylo uzpůsobené pro hasičské potřeby k výjezdům. Proto hasiči svépomocí vozidlo kompletně zrekonstruovali a přizpůsobili pro potřeby sboru a toto vozidlo bylo následně zařazeno do výjezdového plánu. V roce 2009 byl k tomuto vozidlu zakoupen i přívěsný vozík s výbavou pro výjezdy k mimořádným událostem a tímto se stal Boxer plnohodnotnou náhradou za vozidlo AVIA.

Hasičský sbor měl v počátcích své činnosti 20 členů a 20 přispívajících. V roce 1988 vzrostla členská základna na 102 členů. Na vzrůstu členské základny měl velký podíl nábor mladých hasičů, dále zapojení družstva Dřevařských závodů v roce 1979 a založení družstva žen v roce 1981. V tomto roce vznikla také 2 družstva mladých hasičů, z kterých postupem času vyrostli aktivní členové sboru.

Významným oceněním dobré práce hasičů ve Ždírci bylo povýšení naší výjezdové jednotky a to od 1. 6. 1999 do JPO II. kategorie. Jedná se o zásahové jednotky zmenšeného družstva 1+3. JPO II má 3 čtyřčlenná družstva, která se po týdnu střídají v pohotovosti k výjezdu s vozidlem LIAZ CAS 25 a to s výjezdem do 5 minut. Dalších 12 členů bylo zařazeno do JPO III. kategorie, kteří v případě potřeby vyjížděli s vozidlem Avia do 10 minut. Poplach pro tyto jednotky vyhlašoval HZS Havl. Brod. Dnes již provozujeme „pouze" výjezdovou jednotku JPO II ve složení třech čtyřčlenných družstvech doplněných o zbývající členy výjezdových jednotek, kteří vyjíždějí v případě potřeby do 10 minut nyní již s dopravním vozidlem Peugeot Boxer a přívěsným vozíkem s technikou.

Výjezdů k různým zásahům a to jak k požárům, technickým pomocím, tak dopravním nehodám je během roku mnohem více, než tomu bývalo dříve. Náš sbor se od roku 2008 pilně připravuje i na možnost k výjezdům na dopravní nehody. To však obnáší velké nároky na techniku, ale též na odborné znalosti členů jednotky.

Největším požárem v obci byl požár objektu VČDZ (Východočeské dřevařské závody) 19. května 1979. Likvidace se zúčastnilo 7 hasičských sborů a 3 profesionální sbory z Chotěboře, Havl. Brodu a Hradce Králové. Škody na majetku a následné provozní ztráty dosáhly několika desítek milionů korun. Dalším velkým požárem byla střecha kravína ve Ždírci v roce 1990. Vzniklá škoda požárem byla 1,5 mil. korun. Hašení se zúčastnilo 6 hasičských sborů a profesionální hasičská stanice z Chotěboře. 10.10.2000 byl vyhlášen poplach na základě letecké havárie 2 vojenských stíhaček MIG 21 nad prostorem vojenských skladů u Bílku, při nehodě oba piloti zahynuli.

Významnou činností hasičů byla účast na různých soutěžích požárních družstev v požárním útoku jak mužů, tak i žen. I když výsledky nebyli vždy nejlepší, je nutno ocenit snahu pro zlepšení v hasičském sportu. Rovněž i mladí hasiči se pravidelně účastnili soutěží, jak v okrsku tak i okrese. V současné době je velmi úspěšné družstvo žen, které pravidelně vozí ocenění ze soutěží v okrese, ale i z republikových extraligových soutěží.

Po úspěšném náboru mladých hasičů v 80.  letech minulého stolení zde vznikl velmi silný kolektiv těchto mladých hasičů a s malými či velkými přestávkami a úspěchy v této činnosti od té doby, se opět od roku 2011 vybudovala úspěšná činnost mladých hasičů, která v současnosti skýtá 31 dětí.

V oblasti kulturní byly a jsou pořádány taneční zábavy, tradiční hasičské plesy i zájezdy pro členy sboru a to jak s náplní kulturní, tak zaměřené na poznání činnosti profesionálních hasičských útvarů.

Za léta činnosti hasičského sboru se na jeho práci podílelo několik stovek a možná i tisíce dobrovolných členů. Tito obětaví spoluobčané svoji dobrovolnou činností byli a jsou ochotni chránit majetek svých spoluobčanů a pomoci vždy tam, kde bylo zapotřebí, bez nároku na finanční odměnu. Odměnou jim byl pocit dobře vykonané práce ve prospěch obce - města a lidí v ní - něm žijících.

Činnost hasičského sboru byla v minulosti financována především díky výtěžkům z kulturních akcí, příspěvků movitějších občanů a příspěvků obecního úřadu. Teprve po 2. světové válce převzaly odpovědnost za materiální zajištění požární ochrany státními orgány — místní a okresní národní výbor. V současné době je to především městský úřad, který se stará o vybavení sboru moderní technikou i dalším materiálním vybavením. Spolupráce s národním výborem v minulosti a s městským úřadem v současnosti je velmi dobrá a za tuto vzájemnou spolupráci ochrany proti požárům i při rozvoji města patří srdečný dík.

I když za dlouhé období fungování sboru došlo k válkám či ke změnám jak politickým, tak organizačním, vždy zdraví duch této organizace v podobě obětavých členů a funkcionářů přetrval a věřme, že přetrvá i nadále.

Jmenovitý přehled funkcionářů od založení sboru až po současnost. Tento přehled má nedostatky, které jsou způsobeny nedochovanými údaji především z doby po založení sboru:

Starostové a předsedové:
František Daniel, Osvald Zdražil, Josef Stehno, František Dočekal, Jaroslav Novák, Zdeněk
Muhlfait, Vladimír Culek, Jan Coufal, Josef Plíhal, Stanislav Švec, Stanislav Hanč.

Velitelé:
Leopold Smíšek, František Daniel, Vladimír Krupař, Eduard Pátek, Eduard Šlechta, František Dočekal, Antonín Včelanský, Antonín Starý, Jaroslav Novák, Zdeněk Muhlfait, Josef Plíhal, Jaroslav Němec, Stanislav Švec, Marian Pálka, Radek Culek, Roman Pátek

Jednatelé:
Otto Vaniček, František Dočekal, František Kasal, Ladislav Pospíšil, Jan Ondráček, Jaroslav Zach, Jaroslav Benc, Václav Neuvirt, Jiří Matějka, Jaroslav Carda, Luboš Mühlfait, Radek Culek, Jiří Souček

Pokladníci:
Antonín Dočekal, Jan Daniel, Ladislav Mísař, Jaroslav Sotona, Josef Dočekal, Zdenka Peřinová, Ludmila Novotná, Petr Novotný.

Preventisté:
Jaroslav Zach, Antonín Včelanský,- Vladimír Culek, František Peřina. Antonín Starý, Josef Plíhal, Erich Huslík, Jaroslav Boháč, Ivan Ligmajer, Josef Plíhal, Radek Culek.

Kromě těchto funkcionářů je nutno jmenovat ještě další, kteří obětavě pracovali a pracují v hasičském sboru. Jsou to zejména: Jaroslav Benc, Pravoslav Carda, Jaroslav Carda, Oldřich Novák, Vlastimil Mísař, Miloslav Pelikán, Josef Novák, Václav Hameder, Josef Blecha, Marie Blechová, Bohuslav Čepl, bratři Peřinové - František, Jan a Václav, Alena Peřinová, Jiří Pešava, Anna Pešavová, Václav Novotný, František Mikan, Josef Ondráček, Jaroslav Pavlas, Stanislav Červinka, Oldřich Málek, Jiří Coufal, Miloš Coufal, Miloš Mísař, ...