LETNÍ PŘESPÁNÍ
Z pátka 23.8.2019 na sobotu 24.8.2019 proběhlo již tradiční přespání na hasičském cvičišti. Tentokrát nám přálo počasí a my si mohli do sytosti užívat letní radovánky.
Sraz byl mezi 15:30hod – 16:00hod přímo na cvičišti. Děti přicházely postupně s plnou polní a očekáváním, co bude následovat. Po příchodu se „ubytovaly“ na podiu a pak už hurá za zábavou. Hrály fotbal, badminton, házely si míčem, debatovaly a postupně a nenápadně se přibližovaly ke kádím plným vody. Pak už stačila jenom jedna kapka a vodní bitva byla na světě. Honza s Tomášem A. a Filipem M. označili také silnici cedulemi pozor děti a některé starší děti se pustili společně s vedoucími do stavby stanu – takového toho klasického starého, s mnoha tyčkami a příšerně těžkou plachtou . Stavba dala opravdu zabrat, a i když nám nějaké „součástky zbyly“, stan se nakonec podařilo postavit a dalo se v něm i bydlet. Po 17hod přijelo překvapení – kamarádi z SDH Přibyslav, kteří připravili pro děti kopce pěny s vůní moře. Byla všude, obláčky pěny se vznášely nad cvičištěm a děti se opravdu vyřádily (a nejen děti). Po takovéto fyzické námaze všem vyhládlo, a tak Honza s Markem připravili ohniště a po chvíli už se všude linula vůně opečených buřtíků a chleba. S přibývajícím časem a tmou se děti postupně shromažďovaly u ohniště, povídalo se, byla sranda. Na dětech byla znát stoupající nervozita, kterou přehlušila otázka – „Bude stezka odvahy? Že bude?“. Odpověď zněla ANO. V tu chvíli začala smršť otázek, zda můžou jít ve dvojicích, bude to strašidelné, kam se půjde, co tam bude…. Vedoucím tedy nezbývalo nic jiného, než se pustit do přípravy a po 23hod vyráželi vstříc tmě dva nejmladší účastníci. Každý svoji lucerničku, poslední pokyny k cestě a hurá na to. Poté je následovala ještě jedna dvojice a pak už pěkně každý sám. Startovní číslo si každé z dětí vylosovalo. Cesta začínala u pódia a pokračovala směrem ke kopci. Na jeho úpatí bylo první stanoviště – zapamatovat si 11 předmětů v krabici za určitý časový limit. Zdá se to jednoduché, ale vyjmenovat je, bylo třeba až na stanovišti třetím a to některým působilo opravdu problém. Druhé stanoviště bylo sportovní – udělat 10 dřepů. Čtvrté – hod míčkem na cíl, který byl osvětlen pouze svíčkou. Poslední stanoviště bylo, dle sdělení dětí, to nejhorší. V kýbly s čímsi, co vypadalo, jako kdyby to někdo právě vyzvracel a vůně též nevábné, musely najít víčko se svým startovním číslem. Za splnění jednotlivých úkolů dostávaly děti části kostlivce. V cíli si pak jednotlivé díly spojily provázkem k sobě a vznikl opravdu roztomilý kostliveček s pohyblivými končetinami. Na trase mohly děti potkat také Gandalfa – místní hodné strašidlo, které kontrolovalo, aby se všichni vrátili vpořádku zpět. V jednu hodinu po půlnoci už byly děti ve spacákách, ale spát se jim nechtělo. Některé jsme dokonce ještě v půl páté ráno upozorňovali na to, aby alespoň nekřičely, když už nespí.
Ráno bylo nádherné, sluníčkové, následovala snídaně a pak už zábava v podobě různých her, děti si mohly vyzkoušet stříkat z vodního i práškového hasičáku, proběhla i bitva s vodními balonky a vůbec, voda byla všude. Pak už jenom naplnit bříška - díky Radkovi a Františkovi za skvělý oběd (byly hranolky a kuřecí plátek). A poděkování patří všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na bezproblémovém průběhu celého přespání. Velice si vážíme také návštěvy našich hasičů důchodců a doufáme, že jim bylo v přítomnosti dětí dobře a pozdní odpoledne a večer si s námi náležitě užili.
