Předvánoční přespání s besídkou

Letošní předvánoční přespání bylo jiné než ty předešlé. V hasičárně jsme se sešli už v 16hod. Děti si odložily spacáky, karimatky a batohy a nervózně čekaly, co bude dál. Napětí by se mohlo krájet. Po čtvrt na pět jsme všichni odcházeli směr Dům s pečovatelskou službou. Tomáš s Markem jeli autem, protože jsme museli přemístit z hasičárny velkého sněhuláka z kelímků, dalších 30 malých vyrobených z ponožek a také přáníčka. Letos jsme si totiž řekli, že místo zpívání u stromečku na náměstí uděláme radost našim seniorům.  Na místě samém už nás čekaly babičky a dědečkové z místního pečovatelského domu. Měli jsme pro ně připravené krátké pásmo písniček a koled. Nejsme sice žádní profesionálové, ale vrhli jsme se do toho po hlavě. Hudební doprovod na klávesy dělal dětem pan Andrýsek. Nejdříve si děti zkusily jednu písničku jen tak na rozzpívání a pak už hurá na to. Celé vystoupení začalo písničkou Vánoce Vánoce přicházejí, poté následovalo přivítání od Martina a pokračovaly koledy a písničky jedna za druhou. Děti byly opravdu šikovné a musíme je velmi pochválit, zvládly to na jedničku s hvězdičkou. Po vystoupení rozdaly děti, každému z přítomných, sněhuláčka z ponožky a také přáníčko – vše vlastní výroby. Těm, kteří se ze zdravotních důvodů nemohli besídky zúčastnit, donesly děti dárečky přímo do bytu. Dětem se dostalo velkého poděkování, ale radost v očích důchodců a sem tam i slzička byla tím největším dárkem pro nás pro všechny.

Z Domu s pečovatelskou službou jsme nevyrazili hned do hasičárny, ale ještě za našimi hasiči – seniory. Pro ně to bylo obrovské překvapení, když téměř 30 dětí zpívá u jejich vchodu do domu koledu a rozdává dárečky. Byla to krásná procházka večerním Ždírcem.

Poté jsme se vydali zpět do hasičárny. Než se připravila večeře (kuřecí plátky s chlebem a zeleninou) si děti vyzkoušely, jaké to je, když se spustí poplach. Honem rychle se obléknout do zásahovek a nasadit helmu. Děti měli připravené zásahové kalhoty, bundu, rukavice, boty i helmu. Čekaly připravené za dveřmi, na povel vystartovaly, doběhly k oblečení, a co nejrychleji se musely obléknout. Pak večeře, trochu oddychu a venkovní Františkova a Jardova přednáška o tom, co všechno dokáže rozpálený olej, jak co hasit a spousta dalších důležitých informací (Tomášův pokus se bohužel nepodařil). Takže zpět do hasičárny, nafouknout balonky, přivázat k pasu a rozdělit se na tři skupiny. Poté vyběhnout přes celou hasičárnu k židli a tam se snažit balonek co nejdříve prasknout, sednou si na něj, bez pomoci rukou – ty musely mít děti nad hlavou. Legrace opravdu veliká. Posbírat popraskané balonky a může začít další hra. Opět tři skupiny, každý měl brčko, na druhé straně hasičárny byla miska s papírky, na kterých byla napsána různá slova. Každý musel brčkem papírek nasát a přenést ho zpět na start. Tam z přinesených slov muselo družstvo sestavit větu. Dětem se do spacáků moc nechtělo, takže ještě židličkovaná v garáži. Mezitím se v klubovně děly zvláštní věci – uprostřed se objevil velký balík a kolem něj plno menších balíčků, zněly koledy. Když děti dohrály židličkovanou, dožadovaly se vstupu do klubovny. Nešlo to. Postupně po jednom byly vpouštěny do klubovny, kde byla úplná tma. Na kolenou se plížily klubovnou a hledaly velký balík. Když ho našly, každý si vybral poslepu jeden menší balíček a s ním si sedl stranou. Takto se vystřídaly a našly si svůj dárek všechny děti. Po rozsvícení zůstal uprostřed ještě velký balík. Co s ním? Děti se na něj vrhly, aby zjistily, cože jim tam Ježíšek ještě nechal. Velké překvapení – 14 nových helem. To se to bude běhat. Čas se přehoupl přes půlnoc, takže honem rychle do spacáků. Jenže kam uložit 27 neposedných dětí? Naštěstí se povedlo všechny uložit v klubovně, hezky jeden vedle druhého. Na vedoucí už místo ale nezbylo – ti spali v autě nebo v kuchyni :-).

V sobotu ráno žádný budíček, děti se probouzely postupně. Sbalit, přinést stoly a židle, nasnídat se a hurá domů. I když se jim tedy moc nechtělo, dožadovaly se nějaké hry, ale vedoucí byli tentokráte neoblomní, bylo toho opravdu moc. Sedm dětí se třemi vedoucími vyrazilo autem ještě na Nové Ransko za paní Šťastnou, také jí zazpívat koledu a předat sněhuláčka s přáníčkem.

Tak krásné Vánoce, hodně dárků a příští rok ahooooooooj