Dne 11.12.2015 se uskutečnilo již tradiční vánoční přespání v hasičárně. Tentokráte to venku vypadalo díky počasí spíše jako jaro, než Vánoce. Začátek byl kvůli vánočnímu koncertu pořádaného školou posunut až na 18:00hod, protože někteří mladí hasiči zpívají právě ve školním sboru. Letošní přespání bylo laděno strašidelně, ale opravdu jenom trošičku – na oknech se třepotali velké masařky, netopýři, sem tam se u země objevila myška nebo na zdi pavouk. První děti se začaly scházet kolem 18:00hod, a aby nám čas do příchodu dětí z koncertu lépe utíkal, pustili jsme se do výroby strašidelných lucerniček. Práce šla dětem pěkně od ruky a za hodinku už byl barový pult posetý strašidelnými lucerničkami, nyní již doplněnými i o svíčku, která navozovala to pravé strašidelné prostředí. Do příchodu ostatních dětí jsme stihli ještě ozdobit pidistromeček a pak se už vydali na procházku městem. První naše kroky směřovaly k domu Wasserbauerových, kde jsme předali nasbíraná pet víčka, která budou použita k získání asistenčního psa pro Aleše, který má velmi silnou cukrovku. Díky paní Wasserbauerové již nyní víme, jak strastiplná a hlavně drahá je cesta k získání asistenčního psa. Poté jsme pokračovali k Havelkovým předat holkám vánoční balíčky a pak už na náměstí k vánočnímu stromečku, kde jsme se společně vyfotili a zazpívali si vánoční koledy, sólo si zazpíval Tomáš s Rosťou. Po příchodu do hasičárny dostaly děti večeři ve formě švédských stolů a pak už následovala jenom a jenom zábava. První hrou bylo obouvání židle poslepu, kdy děti museli obout všechny čtyři nohy se zavázanýma očima a najít boty, které byly poházené různě po zemi. Hodně legrace si děti užily, když měly dostat bonbon přivázaný na provázku do pusy pouze za pomoci jazyka, bez použití rukou – některé pozice byly vážně krkolomné. Dále se děti snažily poznat různé předměty pouze hmatem v uzavřené krabici, snažily se přenést lentilku za pomoci metrového brčka z jednoho místa na druhé. A vzhledem k tomu, že přespání bylo tak trochu strašidelné, musely děti k získání balíčku splnit (pro někoho) strašidelný úkol. Všechny děti odešly za dveře a postupně po jednom přicházely do místnosti. Zde si z misky plné živých moučných červů musely vytáhnout, na malém papírku napsanou, otázku (např. kdo je starostou SDH Ždírec, kolik lidí je třeba k požárnímu útoku, vyjmenovat jednotlivé pozice požárního útoku...). Po správném zodpovězení otázky dostaly děti zaslouženou odměnu – balíček plný sladkostí. Tento úkol zvládly všechny děti, některé hned, jiné později a jeden dokonce až na naléhání a za mohutného povzbuzování všech ostatních. Pak se děti ještě vyřádily při písničkách, uzobávaly strašidelné mlsky – muffiny v podobě hrobečků a useknuté prsty čarodějnice. Všichni jsme se dobře bavily a čas neúprosně běžel. Takže po jedné hodině raní šup šup do spacáků a honem do říše snů. To sice vypadá velmi jednoduše, ale realita byla jiná. Některé děti si ještě před půl třetí ráno špitaly a ne a ne usnout. Ráno budíček nebyl, všechny děti postupně opustily spacáky a naplnily bříška snídaní. Sbalit a hurá domů. A když bude vše tak jak má, sejdeme se zase za rok. Ale zřejmě někde jinde, hasičárna nám je již malá :-)